2014/03/22

Po dně přehrady Šance

(22.03.2014)

V týdnu se na idnes.cz objevila zajímavá fotogalerie přehrady Šance. Letos je takové sucho, že se jde volně procházet po místech, které jsou jiné roky částečně nebo úplně pod vodou. Takže o víkendovém výletě bylo rozhodnuto.

Vyráželi jsme už v 9 ráno, naše vypravování už dovádíme takřka k dokonalosti :-) Zaparkovali jsme u motorestu Samčanka a díky souřádnicím nedaleké kešky jsme snadno našli starou cestu lemovanou alejí, která před několika desetiletími vedla hamerským údolím, které zalila přehrada. Díky nápovědě okolo jdoucích kačerů, byl odlov kešky otázkou chvilky, a pak jsme pokračovali dál v cestě.



I když je sucho veliké, postavil se nám do cesty potůček. Míša s tím neměl problém, protože má kožené pohorky, já jsem si skok se svými gore-texovými nelajzla, takže hezky boty a ponožky dolů a nejprve se přebrodit se Samim, pak s Chilli a nakonec ještě s botama :-) Ale bylo to příjemné, v lázních se za tuhle ledovou kúru platí a já to měla přírodně zadarmo :-)


Šlo poznat, že nápad s výletem mělo spoustu dalších lidí, ale to nevadilo. I tak to bylo zajímavé. Byla to moc pěkná procházka až ke starohamerskému kostelu a pomníku Maryčky Magdónové, kde jsme odlovili další kešku a snědli svačinu. Samík měl největší radost z "kohledu", určitě díky z fotek uhádnete, co to je ;-)


Při zpáteční cestě jsem se těšila, že si zase dám ledovou koupel nohou, ale někdo dal přes potok kládu, takže jsme jí všichni přešli. Sami se už nesl v krosně na zádech a Chilli to zvládla sama na jedničku. Primadóna si nemusela smočit packy, takže to jsme ji nemuseli ani přemlouvat.


Cestou zpátky jsme se stavili ještě v Pržně na chatě. Tam Sami letos poprvé vyzkoušel své milované pískoviště, nemohli jsme ho od písku odtrhnout. Ale byl čas, aby se trochu prospal a taky jsme museli uvařit oběd (tedy spíš večeři) a tak jsme jeli domů.

Krásný den v krásné přírodě, kéž by byly pořád takové. Už se těšíme na další.