(24.12.2013)
Prosinec utekl jako voda a už tu byla první Samíkova vánoční besídka ve školce. Děti byly moc šikovné, rodiče dojatí, co více si přát. Pak jsme ještě stihli Tieto koncert a vánoční těšení mohlo konečně naplno začít. Nazdobili jsme si stromeček, zašli koupit kapříka a zadělali těsto na vánočku. Pak jsme netradičně už den před Štědrým dnem vyrazili v podvečer na hřbitov a shodli jsme se na tom, že takhle za tmy to má své tajemné kouzlo a že z toho uděláme tradici. Po procházce Míša upekl vánočku a já jsem uvařila hrachovou polívku a udělala bramborový salát. A pak už honem všichni do hajan, ať nám to čekání na Ježíška rychleji uteče.
Nejkrásnější dárek jsem dostala hned ráno, protože Samíšek spal až do osmi! hodin. Po těch 2,5 letech vstávání v pět příjemná změna :-) Dopoledne jsme nabalili jablíčka a spolu s babičkou Irenkou a dědou Standou vyrazili potěšit ostravské srnky a zajíce do Bělského lesa (ač je to k nevíře, žije jich tam docela dost a potkáváme je vcelku často). Nebýt toho data, bylo by to jako na jaře. Sluníčko svítilo, teploměr ukazoval krásných 15 stupňů...
Pak jsme se dívali na pohádky. Rychle to uteklo a byl čas chystat večeři. Všichni, až na Sama (ten snědl akorát krutony z polévky a plátek šunky), jsme se pořádně najedli. Holt štědrovečerní večeře není Samovo oblíbené jídlo. Pak už jsme utíkali k oknu a vyhlíželi Ježíška. Bohužel jsme ho neviděli, ale zvoneček oznámil, že ani na nás nezapomněl.
To bylo radosti, překvapení a nadšení. To můžete z fotek posoudit sami!
Pak už nás čekal maratón návštěv u všech babiček a dědečků, kde na nás čekala další spousta krásných dárečků. Jen bychom chtěli Ježíška upozornit na fakt, že náš byt není nafukovací ;-) Ale samozřejmě za všechny dárky z celého srdce moc děkujeme!
