2010/10/27

První noc v novém bytě / First night in new home

(27.10.2010)

Ovlivněni štěnaty Lexy a Roxy od našich přátel jsme začali přemýšlet o novém přírustku do naší rodiny. Zpočátku vyhrával zdravý rozum, ale poté, co Marasek objevil na Avízu jeden inzerát, začal rozum pomalu ustupovat. Fotky malých štěnátek obměkčily i Maki a my jsme se rozhodli, že se na štěnátka zajedeme  podívat. Tato návštěva pak nadobro zpečetila náš osud.. :-)

Po několikatýdením čekání přišel náš den a my jsme jeli pro naši malou holku Chilli - štěnátko Jack Russell teriéra - k veterináři, kde jsme měli schůzku s majiteli. Chilli i její sestry dostaly první očkování, které statečně zvládly a za chvíli přišlo loučení a převoz do jejího nového domova.


Doma se Chilli trošku nejistě rozkoukávala, ale pak nám ukázala jak si umí hrát a jak rychle se dokáže přemístit z jedné části bytu do druhé. Přišly i první loužičky - samozřejmě na úplně jiných místech, než na podložce, kterou jsme ji k tomuto účelu nachystali.. Také jsme zjistili, že je na nás hodně fixovaná a tak se nás téměř pořád držela a nechtěla usnout jinde než v náruči či klíně. Vymysleli jsme fintu, že ji vždycky zabalíme do deky a tam pak spokojeně taky usne. Tak snad brzy pochopí, že nemůže být pořád jen s námi.

Bylo nám jasné, že to nepochopí hned, proto jsme si na večer radši vytáhli karimatky, spacáky a ustlali si vedle jejího pelíšku. S Maraskovou rukou nataženou do pelíšku Chilli spala až na pár malých probuzení jako miminko..


Ráno jsme se pak probouzeli nevyspaní, teda krom Chilli, ta byla vyspaná do růžova..

2010/10/09

Podzimní Prašivá / Prasiva in the autumn

(09.10.2010)

Víkend se blížil, předpověd počasí zněla slibně a my jsme po dlouhé době měli volný víkend. Proto jsme začali studovat mapy na geocaching.com a po chvíli rozmýšlení jsme naplánovali výstup na Prašivou a turistiku po okolních trasách. Když jsme si to tak pěkně naplánovali, zavolali jsme babičce Libušce a zeptali jsme se, jestli by se k nám nepřidala. Babička bez otálení pozvání přijala a tak už zbývalo jen nachystat GPSku, nabít baterie a naimportovat tamní kešky. Pracovní týden pak už rychle utekl a my jsme se probouzeli do mlhavého sobotního rána.

Po lehké snídani jsme nasedali do našeho Puntislava a skrz mlhu, která by se dala krájet, jsme dojeli až do Frýdku-Místku. Tam jsme nabrali babičku a pokračovali dále do Komorní Lhotky, kde jsme měli v plánu nechat naše geovozidlo. Jak jsme si to naplánovali, tak jsme taky udělali a  auto jsme nechali zaparkované v Komorní Lhotce. Dále jsme pokračovali pěkně po svých. Kousek za Lhotkou jsme si udělali první odbočku na kešku (z které Maki rozhodně nadšená nebyla), ale na místě jsme to kvůli neznámým lidem radši otočili. Vrátili jsme se tedy zpět na turistickou trasu a stoupali směrem Prašivá. Cesta nám celkem utíkala a my jsme se pomalu ale jistě vynořovali nad mlhu, kterou do určité nadmořské výšky všechno zakrývala.


Když jsme dorazili k dřevěnému kostelíku, tak už na nás pěkně svítilo sluníčko. U kostelíku jsme ulovili jednu kešku, ve které jsme vyměnili naše CWG za jiné do naší sbírky. Pak jsme ještě využili situace a nakoukli do kostelíku, který byl díky svatbě otevřený. Vtipné bylo, že při zavírání dveří zůstala kostelní klika babičče v ruce :-)
Kliku jsme samozřejmě vrátili a šli dále směrem na vrchol Prašivé a dále na Čupel. V plánu jsme měli i odlov dalších kešek. Ty povětšinou nebyly přímo na turistické trase a tak jsme vždycky museli mirně přemlouvat Maki, které se moc nechtělo někam stoupat a zase klesat, když jsme měli ještě kupu kilometrů před námi. Naštěsti jsme na ni byli s babičkou dva a tak Maki moc dlouho neodolávala a cestu zpět od kešek si už vždycky vychutnávala..

Po několik keškových zastávkách jsme dorazili až k chatě Kotař. Dále jsme chtěli jít ještě na vrchol Lipi, ale kvůli přeznačení červené turistické trasy jsme špatně odbočili a podruhé jsme to už nezkoušeli. Místo toho jsme si udělali odbočku k Hospůdce Ateliér. Trošku jsme bloudili, jelikož naším cílem nebyla hospůdka, ale keška, které byla nedaleko. Naštěstí jsme na místo zdárně dorazili a babička dokonce cestou našla hřib. Maki pak po chvilce našla i pěkně schovanou krabičku. Zpátky už jsme šli kolem zmiňované hospůdky a když jsme míjeli poutač s otevírací dobou, všimli jsme si i loga geocachingu. Když jsme podruhé dorazili k chatě Kotař, udělali jsme si na chvíli zastávku a občerstvili se.


Cesta zpátky dolů již pak ubíhala rychle. Klesání dolů bylo možná namáhavější než výšlap nahoru a když jsme došli zpět do Komorní Lhotky, měli jsme radost, že můžeme jít zase po rovince.

I přesto, že nás už nohy pobolívaly, prošli jsme se ještě po Lhotce a odlovili poslední dvě kešky tohoto vydařeného výletního dne. Pak již následovala cesta domů s malou zastávkou u tety a s nákupem v Tescu, nad kterým přelétaly hejna ptáků jako v nějakém hororu.

Když to shrneme, tak výsledek je následující:
  • odloveno 7 keší
  • nalezen 1 Travel Bug
  • vyměněno 1 CWG
  • celkem u toho naše nohy našlapaly témeř 20 km :-)

Tesco a hejna ptáků