2013/07/27

Dovolená v Mladoňově

(27.7. - 3.8.2013)

Hned, jak Samík oslavil druhé narozeniny, čekalo nás velké balení a přesun na dovolenou. Babička a děda Sladcí nás pozvali na pronajatou chaloupku do jedné malé vesničky v Jeseníkách. V Mladoňově jakoby se zastavil čas před pár lety. Bylo tam krásně, chaloupka byla moc útulná, bylo v ní plno věcí připomínající dávné časy a taky hromada hraček, takže spokojenost panovala na všech frontách.

Měli jsme pro sebe pokojíček i se starodávnou dětskou postýlkou, která sice nesplňuje dnešní normy EU, ale na Samíkovi šlo poznat, že se v ní spinká báječně, energii úplně překypoval. Na zahradě měl pro sebe klouzačku, pískoviště a bazének. S rukávky a páskem plaval taky ve velkém bazénu, i když se mu do něj nikdy moc nechtělo. Nakonec se nechal ukecat a pak jsme ho nemohli dostat z vody. Užíval si plavání s babičkou a mamkou a taky vodní torpédo s dědou. To se mu líbilo nejvíce.



Hned v neděli jsme vyzkoušeli báječné kančí steaky na grilu, grilované krůtí játra a vepřové koleno. Vše připravila místní hospodská Barča a my jsme si museli dát dvojitou porci, jak moc to bylo dobré. Seděli jsme u místního potůčku, dostali jsme chlazené čepované pivo a poletovali kolem nás pestrobarevní motýli, co víc si přát. I Sama to zmohlo, takže pak usnul v erárním kočárku a my jsme mohli skutečně dovolenkové relaxovat s plnými bříšky ;-)

První  horké dny naší dovolené jsme trávili převážně v bazénu, uprostřed týdne přišlo mírné ochlazení, takže nastal ten pravý čas vyzkoušet kachlová kamna v kuchyni. Míša v nich rozdělal oheň a do pece připravil svou specialitu - kuře na bylinkách pečené s citrónem. Kuřátko se díky naší neznalosti peklo dlouhé 4 hodiny, ale stálo to za to. Gurmánský zážitek doplnila rýže uvařená taktéž na původních kachlových kamnech. Byl to opravdu výtečný oběd.

Další "chladnější den" jsme vyrazili na výlet na hrad Sovinec. Sam zvládnul absolvovat i prohlídku s průvodkyní a takřka vůbec nevyrušoval, takže jsme si to všichni báječně užili. Pak jsme se ještě zastavili do Jiříkova podívat se na Galerii Děda Praděda.
Dřevěné sochy byly moc krásné stejně jako dřevěné kolotoče na dětském hřišti, ale trošku nás to tam zklamalo. Zbytečné kýče mezi krásnými výtvory ze dřeva a všude hodně prachu ze štěrkových cest. Ale kdyby to pan majitel dotáhnul, tak to tam je skvělý ráj pro malé i velké :-).Na večer jsme nakoupili špekáčky a nad chaloupkou na ohništi rozdělali oheň. Samovi se opékání moc líbilo, ale ještě více se mu líbilo, když pruty na opékání párků použil jako meč a hráli si s taťkou na rytíře :-)



Pak už zase nastaly velké vedra, takže jsme moc nevýletovali a užívali si zahrádky a bazénu. Chilli a Arnold se střídavě vyhřívali na sluníčku a nebo byli zalezlí na studené podlaze uvnitř chaloupky. Občas je z jejich sladkého nicnedělání vyrušil Samík, aby to taky neměli jenom takové leháro :-)



V pátek jsme pobyt báječně zakončili v místní hospůdce u výborných grilovaných makrel a v sobotu vyrazili zase zpátky do civilizace. Opět jsme nenašli žádné hřiby :-), ale Sam se naučil spoustu nových věcí. Takže, když nebudete vědět, jak se jmenuje květinka s drobnými lístky ve tvaru srdíček, vězte, že vám Samík napoví, že je to Kokoška pastuší tobolka ;-)




2013/07/26

Sam slaví druhé narozeniny

(26.07.2013)

Rok utekl jako voda a už je tady zase léto a ty Same slavíš své 2. narozeniny. Zpětně se dívám na uplynulý čas a nestačím koukat, co všechno ses stihnul naučit za tak krátkou dobu.



V říjnu jsi konečně nadobro odhodil strach a vydal ses vstříc novým dobrodružstvím hezky po nohách. A jak ti to šlo. Nestíhali jsme tě chytat a to se ti náramně líbilo :-) Jediný, kdo ti stačí je Chilli, ale ta tě v tvých lumpárnách jen podporuje.



Podzim utekl jako voda a taťka už připravil saně, na kterých jsme si užili spoustu legrace. Sněhu sis užil opravdu dosyta, napadl dokonce i v dubnu na Velikonoce, museli jsme kvůli tomu odvolat šmigrust, a obejít aspoň ty, co bydlí nejblíže, pěšky. 


V Rodince si to naplno užíváš se svými kamarády Sofinkou, Petříkem, Románkem a Patričkem. Naučili jste se spoustu nových písniček, básníček, vytvořili jste hodně uměleckých děl a všichni společně jsme si užili hodně zábavy.


Ale se svými malými kamarády se vídáš i mimo Rodinku, protože i z nás maminek se staly kamarádky. Takže často společně něco podnikáme a je to moc príma.


Na jaře jsi dostal od babičky a dědečka Sladkých první kolo (Strider Bike). Byl jsi z něho nadšený a hodně rychle jsi pochopil, jak se na koloodrážedle jezdí. Teď už mi ujedeš, když chceš. Nejraději máš, když jedeme někde do terénu. Čím víc bláta a kopců, tím lépe. Jako bych viděla tatínka :-)


V květnu tě čekalo veliké překvapení. Pár dní jsi byl na hlídání u babiček a my jsme ti s tatínkem připravili pokojíček. Máš v něm velikou postel a dost místa pro všechny své hračky. Je to tvoje království a jde vidět, že ho máš moc rád.



Od dubna chodím na jeden den v týdnu do práce a ty býváš s babičkou Irenkou. Ze začátku to bylo pro nás oba náročné, ale už jsme si zvykli a užíváme si to. Jsi můj šikovný kluk a k babičce se vždycky těšíš. Aby taky ne, když tam má pro tebe nachystanou spoustu hraček. 



Ani nevím, jak to přišlo, ale už krásně mluvíš, umíš si o vše říct a taky hlasitě dát najevo, že se ti něco nelíbí. Krásně říkáš básníčky a zpíváš písničky a vtipně okomentuješ vše, co se kolem nás děje. Máš moc rád naše společné večerní čtení. Jsem šťastná, že miluješ knížky, tak jako my s tatínkem. Každý večer si přečteme o Budulínkovi nebo o Jeníčkovi a Mařence (nic jiného nechceš a už pomalu tuhle knížečku známe oba nazpaměť ;-)) a ty jsi pak ještě než usneš přečteš sám nějaké leporelo. Je to krásný pocit, když za tebou v noci přijdu, a ty spíš s knížkou otevřenou vedle hlavičky.


Příští rok nás oba čekají velké změny. Od září budeš chodit na jeden den v týdnu do školky. A v březnu už nám to vypukne naostro. Maminka se vrátí do práce a ty budeš chodit do školičky každý den. Věřím, že to oba zvládneme v pohodě a budeme si užívat volné chvilky, kdy budeme spolu.


Když jsi byl ještě u mě v bříšku, představovala jsem si, jak budeš mít klidnou povahu po tatínkovi. Ale pěkně jsem se spletla, zatím to vypadá, že jsi zdědil povahu po mně, a tak máme spolu občas doma Itálii :-) a taťka se nestačí divit. Občas už se přidá i on, protože ty moc rád zkoušíš, co vydržíme. Ale neboj, my se nedáme ;-)


Samíšku krásné narozeniny!
Tvoji mamka a taťka