Hukvaldy

(08.02.2014)

A zase tu máme jeden z krásně jarních zimních dnů, takže jsme se rozhodli změnit plány a místo na saně a na lyže, jsme vyrazili na Hukvaldy. Samík byl náležitě motivován, protože jsme po cestě měli hledat poklady. A taky se těšil, že konečně uvidí, kde kdysi dávno žili jeho největší hrdinové – rytíři. Hrad má být sice podle internetu zavřený, ale k naší velké radosti jsme zjistili, že i pan kastelán je rozumný člověk a řídí se podle skutečného stavu počasí a ne podle data v kalendáři...

Ale pěkně popořádku. Od parkoviště jsme nejprve vyrazili do zámeckého parku, který jsme vždy míjeli bez povšimnutí. Až jedna z místních kešek nás přiměla si udělat tuto malou zacházku a byli jsme moc překvapeni, že hukvaldský zámek je opravený naoko pouze z přední strany a zezadu je zchátralý a neudržovaný. Kešku jsme našli rychle a pádili jsme dál vstříc k hradu a k další multi keši. Ta nás trošku potrápila, protože jsme se museli kus vracet k prvnímu zastavení naučné stezky, ale zvládli jsme to a pak to šlo až k hradu jako po másle. 

Sam statečně šlapal do kopce po svých a velikou odměnou mu bylo to, že hradní brána byla otevřená. Takže vzhůru do hradu :-) Prohlídku jsme si moc užili a za svitu sluníčka jsme hrad prolezli skrz na skrz :-) 

Pak už jsme rychle spěchali k poslednímu zastavení naučné stezky, kde jsme našli poslední indicií potřebnou k odlovu kešky. Vypočítané souřadnice ukazovaly, že finálovka se nachází asi o 800 metrů dále. Museli jsme se vracet zpátky do obory. 

Když jsme byli asi 5 metrů od cíle, zjistili jsme, že jsme z opačné strany plotu - kamenné zdi. Já jsem to chtěla vzdát, ne tak Míša, takže jsme se přes roští brodili zpátky a po cestě pěkně z druhé strany - dalšího asi půl kilometru. Zuřila jsem slušně, ale lovecké pudy jsou lovecké pudy a naštvaná manželka s tím nic nenadělá :-) Takže po zdolání dalšího roští a překonání potoka jsme konečně u cíle a můžeme logovat. 

Ufff...Samík tady vyměňuje geparda z první kešky za magnetek na ledničku a my výměnou získáváme dvě nové CWG. Nakonec to byl suprovní výlet, za odměnu jsme si koupili výborný hukvaldský lopaťák a frčeli jsme domů.