(01.06.2014)
Už jsme vyloženě měli absťák po horách, takže jsme se rozhodli, že vyrazíme na oddychový výlet, který zvládne i Samík. Protože máme strach jet s Chilli lanovkou (myslím, že by byla schopna z ní skočit a oběsit se nám na vodítku...), vyjeli jsme až nahoru na parkoviště na Pustevnách. Míša nastartoval GPSku a hned kousek byla keška, kterou už jsme sice kdysi odlovili, ale aby měl Sam radost, vyrazili jsme pro ni znova.
Byla nedaleko vstupu do jeskyně na Pustevnách. Zalogovali jsme a vyrazili jsme směr Radhošt. Co to tam udělali za asfaltku? Nevycházela jsem z údivu... Naštěstí bylo pod mrakem, takže jsme se aspoň vyhnuli davům turistů. I když pár slečen na podpatkách jsme potkali...Těm musí nový povrch vyhovovat.
U sochy Radegasta jsme vzdali odlov kešky, protože byla vysoko v korunách stromů, naštěstí jsme objevili další o kilometr dál - tentokrát úplně novou, tu jsme odlovenou ještě neměli. Z pěkné skrýše měl Sam radost. Došli jsme až k dřevěnému kostelu a protože se schylovalo k dešti, vyrazili jsme zase zpátky. Říkala jsem si, že příště musíme prubnout tu lanovku, protože jít tou samou cestou tam a zase zpátky je pěkná nuda. Nazpátek jsme ještě nasbíralí smrkové přírůstky, ať můžu vyrobit další várku výborného a zdravého sirupu. Stihli jsme to takřka bez kapky.
U zvoničky nás čekala ještě poslední dnešní keška, prohlídli jsme si vyhořelou Maměnku a z toho pohledu nám bylo moc smutno. Pak už jsme unavení vyrazili na cestu domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat