Skotsko & Anglie, 2010 - Den #8 / Scotland & England, 2010 - Day #8

(08.07.2010)

Dneska se oproti ostatním dnům vstávalo brzy, jelikož odjezd byl už v 6 hodin ráno. V plánu byl totiž ostrov Skye, který se nachází na opačné straně Skotska. Zpočátku ranní cesta vedla po stejných silnicích, po kterých jsme už několikrát jeli. Míjeli jsme tak i místa, kde jsme se před několika dny vypravili na lov jedné kešky. Pak jsme se na chvíli snažili dohnat spánkový deficit, takže vám toho z tohoto úseku cesty moc nepopíšeme :-)

Ještě před ostrovem Skye jsme si udělali zastávku u hradu Eilean Donan Castle (bohužel pouze fotografickou a záchodovou). Hrad to byl opravdu úžasný a litujeme, že jsme nešli na jeho prohlídku. Vyfotili jsme si jej aspoň zvenku. U hradu bylo hodně větrno a k tomu poprchávalo, takže vlastně bylo typicky skotsky :-)

Po chvilce jízdy jsme již jeli po mostě, který vede na ostrov Skye a spojuje jej s pevninou. Počasí se střídalo každou chvíli. Když jsme dorazili k Dungevan Castle, svítilo sluníčko. Koupili jsme lístky na hrad, zahrady i plavbu lodí k tuleňům a šli pomalu k hradu. K našemu překvapení se ale hrad opravoval, a tak byl z poloviny přikrytý bílou plachtou.

Dovnitř jsme ale hned nešli a jelikož bylo zatím hezky, šli jsme rovnou k molu, kde nás měla malá loďka dovézt k volně žíjící kolonii tuleňů. Mezitím, co jsme čekali na volnou loďku, přišel bohužel silný déšť a vítr a tak jsme si na sebe museli kromě záchranných vest navléct ještě pláštěnky. Ale to už jsme se nalodili a vyrazili vstříc tuleňům. Byla to docela dobrodružná plavba, zvrchu nás kropila sladká dešťová voda a zároveň nás sprchovala slaná mořská voda od vln, kterými si razila cestu naše loďka. Naštěstí u tuleňů přestalo na chvilku pršet a Maraskovi se podařilo udělat alespoň pár záběrů.
Náš kormiderník, určitě zkušený námořník, nám také pověděl zajímavé informace o těchto roztomilých zvířátkách. Například jsme se dozvěděli, že pokud je samička baculatá, tak pravděpodobně letos neměla tuleňátko. Samičky totiž kojením hodně ztráci na hmotnosti (jejich mléko má udajně kolem 40% tuku). Také víme, že věk tuleňů se dá určit podobně jako stáří stromů - podle "letokruhů" na tuleních zubech. Ale dostat se k tulenímu zubu je dost obtížné, protože tuleň pozná, kdy nastal jeho čas a pak se potápí zemřít do hloubky moře.



Po projížďce loďkou jsme i přes pláštěnky trošku zmokli, a tak jsme pelášili na prohlídku do hradu. Interiéry byly celkem zajímavé a my jsme se aspoň trošku ohřáli. Pak jsme ještě chvíli čekali ve vstupní bráně hradu, jelikož opět pršelo. Až déšť trošku ustal, vyrazili jsme na prohlídku zahrad, kde jsme našli velmi zajímavý strom "monkey puzzle". Čas už se nám krátil a také začalo opět více pršet, takže jsme se vrátili zpátky k autobusu, kde jsme si dali svačinu.

Pak už nás čekala jen dlouhá cesta zpět do karavanů, přerušená jen občasnými záchodovými nebo fotografickými zastávkami. Jedna z nich byla docela zajímavá. Jednalo se o památník vojenských jednotek Commandos a kromě zajímavého sousoší jsme viděli i pěkný výhled na nejvyšši horu Velké Británie Ben Nevis. Měli jsme štěstí na počasí a tak jsme ho viděli téměř celý.

Tak a teď nám pustili DVD a žádné zastávky po cestě k našemu dočasnému domovou už nebudou. Ani v Tescu :-)