2010/06/06

Šance - na kešky bez GPSky

(06.06.2010)

Jelikož nám tento víkend pěkně svítilo sluníčko, tak jsme nechtěli zůstat sedět doma a přemýšleli jsme kam vyrazíme. Podmínky byly stanoveny jasně - dlouho jsme nebyli na horách, při výletě bychom měli lovit kešky a taky jsme se nechtěli po dlouhé absenci turistiky odrovnat a chtěli jsme zvolit něco nenáročného. Nakonec volba padla na přehradu Šanci a její okolí. Než jsme vyrazili Marasek dal nabít externí GPS modul, PDA s mapami a nachystal listingy kešek, které byly se na místě vyskytovaly. Když pak přišla sestra Monča, všechno posbíral a hurá směrem Šance.

Cesta proběhla bez problémů a zanedlouho jsme už vysedali z našeho geovozidla nedaleko přehrady. Prvně jsme se v klidu prošli po hrázi, udělali pár fotek a pak už jsme se pomaličku chtěli porozhlídnout po nějaké té kešce. Marasek tak vytáhl z batohu PDA, nastartoval mapy a už zbývalo jen zapnout GPS modul, který by určoval naší polohu. Sáhnul tedy do pouzdra, ale GPS modul tam nebyl. V tu chvíli si Marasek uvědomil, že ho nechal doma nabíjet. "Tam je mu dobře", jsme se všichni zasmáli a trošku zklamaní nemožnosti lovit kešky jsme se vydali na malý výlet.

Marasek se ale jen tak nevzdal. Vytáhl aspoň vytisknuté listingy a rozhodl se, že vyzkouší aspoň spočítat souřadnice finálovky, které bychom mohli použít při příští návštěvě. Dali jsme se tedy do hledání odpovědí a jelikož byly otázky pochopitelné a řešitelné i bez GPSky, tak jsme měli za chvíli finální souřadnice vyluštěné. Jenže co teď? Finálky by byly, ale bez GPS modulu nebudeme vědět, kde zrovna jsme a jak daleko ještě keška je.. I přesto jsme zadali souřadnice do map a zjistili něco ve stylu: chvíli rovně po zelené, pak bude jedna odbočka, pak druhá, a pak chvíli rovinka a někde tam ta keška musí být. Štěstí stálo při nás a také díky vytisknutému fotohintu jsme kešku doopravdy našli :-) Měli jsme ohromnou radost, že se nám to podařilo i přes zapomenutý GPS modul a jen s pomocí map.


Po zalogování jsme se pak vydali dále a pokračovali ve výletu. Cestou jsme minuli minitaurní vodopád, kde Marasek přišel na úžasnou vlastnost šátků Buff, který si namočil do studené vody a který ho pak krásně chladil v parném dnu. Za pozornost také stálo obrovské mraveniště, které mělo jednu část na zemi a druhou asi o dva metry výše na betonové zdi. Mravenci pak chodili z jednoho "patra" do druhého a betonová zeď jimi byla doslova pokryta. Nakonec jsme došli do Masarykova údolí, kde jsme se pokochali nádherným výhledem a po krátkém odpočinku jsme se vydali zpátky.


Cesta zpět nám již utekla rychle a zanedlouho jsme opět startovali našeho geooře a vydali jsme se zpátky směrem k Ostravě. Nakonec se z beznadějně vypadajícího odlovu kešek vyklubal jeden nález a velmi pěkný výlet v okolí Šance.