Chorvatsko, Istrie - den sedmý a osmý

(11. - 12.09.2015)

Poslední den u moře je tady. Jdeme na naši oblíbenou pláž a Míša jde naposledy zkusit štěstí s keškou. Nakonec ji objevil, hurá. Koupeme se a i Samík jde dneska do vody bez velkého přemlouvání, takže je to fajn. Užíváme si vlny, naposledy se potápíme a plaveme. Na svačinu si Samík dává svou oblíbenou "višňu" - listovou taštičku s třešněmi. Kolem druhé se balíme a loučíme se s mořem. Bude nám chybět. Dáváme si oběd a po krátkém šlofíku vyrážíme na poslední zmrzku do Novigradu.

V sobotu brzy ráno vyrážíme směr Česko. Cesta nezačíná šťastně, hned na začátku Slovinska se Samík pozvrací, takže ho musím celého převlíknout a Míša v rámci možností nějak čistí autosedačku. Docela prekérka, ale zvládneme to a ukusujeme další a další kilometry. Před Brnem se dostaneme do šílené zácpy a my Samovi slíbujeme mekáč na Rohlence. Jenomže zrada, protože to tam je uzavřené a my jsme nějak propásli možnost tam sjet  :-(

Náladu pod psa a hlad máme všichni, ale zachraňují nás google mapy, které najdou další nejbližší McDonald's :-) S plnými břichy už je těch pár posledních kilometrů hračka. Zastavujeme se pro Chilli, která byla na prázdninách u Lucky a Honzy. Vypadá to, že se jí ani nechce domů, jak se tam měla královsky :-) Ale nakonec jsme doma všichni rádi. Bylo to báječné prodloužení léta a teď zase zpět do reality..

Chorvatsko, Istrie - den šestý

(10.09.2015)

Taťka se nám včera na sluníčku trošku připekl, takže nás nechává na pláží a vyráží na kešky. Jednu najde, druhou, kterou už jsme hledali v neděli, bohužel ne. Pak je ještě s námi na pláži, hledáme mušličky, plaveme a potápíme se. Moře je báječně teplé, super :-). Zdržíme se déle, než jsme měli v plánu, ale nechce se nám pryč.

Po rychlém obědě vyrážíme do 50 km vzdáleného městečka Rovinj, které nám svou krásou vyráží dech. Nádherné, uzounké uličky, ve kterých se jakoby zastavil čas před sto lety. A všude krásné malinké obchůdky. Dlažební kostky jsou ochozené do hladka a pěkně kloužou.

Dojdeme až na kopec ke kostelu a všímáme si, že na vysoké věži jsou lidé. Jdeme si prohlédnout kostel a narazíme na vstup do věže. Samík nás začne přemlouvat, ať se jdeme podívat nahoru. Míša říká rezolutní ne, takže se jeho psí oči upřou na mě. Schody vypadají od vchodu celkem dobře, takže seberu odvahu a jdeme. No, mazec. Jak vidím ty schody, které pokračují za těmi, co šly vidět od vchodu, najraději bych to otočila. Samíka přechází odvaha a asi po třetím schodišti chce zpátky, ale mi je líto těch 20 kun, takže jdeme :-) Posledních 10 schodů je fakt adrenalin, ale zmákneme to a odměnou jsou nám nádherné výhledy na městečko. Cesta dolů je docela náročná, vidíme ty metry pod námi, schody vypadají, že by další krok nemusely vydržet.. Oddychneme si až jsme dole a já to rozdýchávám další hodinu. Samík je pyšný, že to zvládnul.

Vracíme se uličkami zase dolů, dáváme si zmrzku, na trhu kupujeme místní olivový olej a vyrážíme zpátky na parkoviště. Cestou domů zastavujeme na silnici a jdeme na dřevěnou vyhlídku, odkud je výhled na Limský záliv. Uděláme pár fotek a frčíme domů.

Chorvatsko, Istrie - den pátý

(09.09.2015)

Ráno čekáme až se udělá tepleji ať můžeme vyrazit na pláž. Dneska chceme vyzkoušet trochu vzdálenější, která se nám líbila, když jsme jeli vláčkem do Novigradu. Je to tam fajn, jen moře je prudší a je tam rychleji hloubka. Ale na druhou stranu je to lepší na potápění.

Za příslib koupení magnetku přesvědčuji Sama a ten se konečně odváží a plave se mnou v moři. Hurá :-) Je odliv, takže pak asi hodinu trávíme pozorováním krabů poustěvníčků na rozlehlých kamenech, ze kterých ustoupila voda. Nacházíme další krabí klepýtka i skelet hlavy. Sami přemísťuje kraby do mořských "rybníčků" a vytváří jim rodinky :-) Po pozdním obědě vyrážíme na zmrzku a na nákup do Novigradu. Samík si vybírá magnet na ledničku, na takové věci on nezapomíná :-) Na večeři si kupujeme vynikající čevabčiči a pak už zase do postele.

Chorvatsko, Istrie - den čtvrtý

(08.09.2015)

Dneska máme budíček brzy, čeká nás daleká cesta do Fažany. Odtud máme zarezervovaný výlet na Briunské ostrovy, údajně nejkrásnější místo Chorvatska. Jedeme po dálnici, takže cesta utíka rychle. Na výjezdu z dálnice pak za přibližně ujetých 50 km platíme 50 kun, což se nám zdá docela dost :-( V týdnu jsme ještě chteli do Puly, ale nakonec se rozhodujeme, že to spojíme s dnešním výletem a že těch 50 kum utratíme smysluplněji :-)

Ve Fažaně trošku zmatkujeme s parkováním, samozřejmě nechceme pokud možno nic platit, ale bohužel nemáme na výběr.. Po zaparkování jdeme hledat informační centrum, kde si musíme vyzvednout lístky na loď. Všude nás odchytávají organizátoři výletů, je to únavné. Ale nakonec jsme po chvilce hledání úspěšní, dostáváme lístky a protože do odjezdu máme čas, jdeme hledat poštu, abychom poslali pohledy.

Pak už konečně stoupáme po můstku na palubu. Vystoupáme až na tu vrchní, abychom měli pořádný výhled. Cesta trvá jen chvilku a už zase vystupujeme. Je zde několik lidí držících cedulky podle jazyka, ve kterém bude výklad. My vybíráme angličtinu a připojujeme se ke skupince.

Nastupujeme do červeného elektrického vláčku na kolech, který nás proveze skrz ostrovy. Výhledy a pláže jsou opravdu dechberoucí. Závidíme chorvatskému prezidentovi, který tu má svou vilu. Projížíme kolem golfového hřiště a vjíždíme do safari, kde jsou zebry, indické krávy, mufloni, ale i chorvatské kozy. Pak zastavujeme u výběhu slona a želv. Slon se s náma vítá, želvy jsou bohužel zalezlé. Fotíme i všudypřítomné ještěrky.

Pak projíždíme kolem zřícenin z dob starověkého Říma i starších. Ruiny paláce leží nad krásnou mořskou zátokou, nemůžeme se vynadívat a litujeme, že tady vláček nezastavuje. Projíždíme kolem starého olivovníku a už jsme u turistického centra, kde máme 30 minut přestávku. Máme možnost pokračovat s výkladem a nebo se vydat po vlastní ose. Rozhodujeme se pro druhou možnost.

Zajdeme se podívat na 65 let starého papouška, který prý i mluví a pak jdeme zpět k ruinám paláce, abychom je důkladně prozkoumali. Samík je ve svém světě rytířů a lítá mezi byzantskými a římskými památkami, které jsou k našemu údivu přístupné bez žádných omezení. Míša zkoumá každý detail a přemýšlí na co která část sloužila. Já se mezi nimi po chvilce nudím a tak se jdu osvěžit do moře. Při cestě zpátky se snažíme najít nějakou obrovskou šišku, ale nedaří se nám a tak spěcháme na trajekt, protože nás čeká ještě cesta do Puly. Vychutnáváme si plavbu na lodi, ale při vystupování začne Samík fňukat a nemůže došlápnout na nožku :-( Bolí ho koleno. Míša ho k autu nese, ale není to tam lepší. Nakonec i přesto jedeme směr Pula.

Parkujeme hned pod koleseem a vyrážíme k němu. Sami se nese na koníkovi (taťkovi na zádech). Platíme jen za nás dva a jdmeme dovnitř. Jsem trošku zklamaná, zrovna tam stavějí lešení pro nějaký koncert, takže kouzlou starých časů ve skrze žádné. Náladu mi spraví až výstava v podzemí, kde je na jednom panelu zobrazený nákres, jak asi vypadal palác na Brijunských ostrovech, v jehož troskách jsme se dneska procházeli.

Pak se jdeme projít do ulic Puly a v jedné hospůdce si dáváme výbornou obědo-večeri. Po jídle se zajdeme ještě podívat k Augustinskému chrámu a vše zakončíme vynikající zmrzkou. Pak už jedeme domů. Nechce se nám platit za dálnici a tak jedeme mimo a je to moc hezké a nakonec máme na chvíli i výhled i na Limský záliv.

Chorvatsko, Istrie - den třetí

(07.09.2015)

Hned ráno vyrážíme k moři k místu, které jsme objevili včera. Zatím jsme tam sami, paráda. Po cestě jsme v místním obchodě koupili nafukovací lehátko a potápěčské brýle se šnorchlem. Nečekali jsme, že bude tak super počasí a nechali jsme všechno doma :-( Hned jsme novou výbavu otestovali. Konečně pod vodou vidíme, s kým  se koupeme :-) I Sami si zkouší šnorchl na svých malých brýlích, ale bojí se a po chvilce to vzdává. Moře je krásně klidné a my si potápění parádně užíváme. Míša si pak nakopne palec a podélně si rozlomí nehet. Naštěstí to vypadá, že to bude v pohodě.

Po rychlém obědě si dáme krátkého šlofíčka a pak jdeme na procházku do městečka Dajla. Je to malinkatá vesnička, prohlídneme si opuštěné budovy, které nás vítají hned u vstupu a pak jdeme pobřežní promenádou až na konec. Míša zjistil, že opuštěné budovy jsou bývalý klášter a že tam je multicache. Takže se vydáváme zpátky luštit.. Za chvilku máme souřadnice finálovky. Bohužel v místě, kde máme hledat, zaparkuje místní domorodec auto :-(

Jdeme se teda podívat k moři. Je tam nádherná pláž. Taky objevíme nádhernou obrovskou borovici, ze které zrovna spadne obrovitánská šiška přímo na kapotu auta. Rána jako z děla, šišku si vezmeme s sebou na památku. Čekáme se Samíkem u borovice a Míša jde pro kešku. Potkává tam dvě Němky a společně logují. Vracíme se zpátky k pláži a pěšinkou podél moře se vydáváme domů.

Nakonec to byla správná volba, je to kražší cesta, která nás kolem pláží pro nudisty zavede až do kempu. Dáme si zmrzku a pak už jsme tak utahaní, že pádíme rovnou do postele.

Chorvatsko, Istrie - den druhý

(06.09.2015)

Budíček máme na Samíkuv vkus hodně pozdě - až v sedm :-) Po snídani vyrážíme na procházku, ale balíme rovnou i věci na pláž. Obejdeme si celý kemp Mareda, obdivujeme krásné karavany a dojdeme až k místu, kde stojí vláček a my zjistíme, že jezdí každou hodinu do blízkého městečka Novigrad.  Takže plán na odpoledne je jasný :-)

Jdeme hledat kešku, kterou se nám bohužel vypátrat nepodaří, ale aspoň objevíme hezkou pláž a tak se utáboříme na molu a hurá do vody. Samík se nakonec osmělí a jde se mnou plavat do velké vody (moře je klidné, nikde ani vlnka). Za chvilku chce ale zpátky ke břehu a malou síťkou se snaží lovit rybky. Úspěch slavím spíše já, protože najdu docela velké krabí klepeto. Sami vyloví nějaké mušličky, ale většina z nich je zabydlených a vracíme je zpátky do moře. Po chvilce najdu další, ještě větší klepeto a Míša zase skelet krabí hlavy.

Z ničeho nic se zvedá vítr a na moři se dělají velké vlny. Sami už je jenom na břehu, ale Míša a já si užíváme neklidné moře. Za chvíli jsou ale vlny už tak velké, že nás vyženou zpátky na apartmán. Na oběd si vaříme špagety a pak jdeme za kemp počkat na vláček, který nás zaveze do Novigradu.

Je to krásné malé městečko s přístavem plným luxusních jacht. Uděláme si procházku městem a pak si zajdeme na večeři. Míša se Samíkem si dávají pizzu a já chci vyzkoušet kalamáry. Pamatuju si, že mi kdysi na dovolené v Chorvatsku moc chutnaly. Ale tyhle mi teda moc nejely, docela zklamání. Po večeři jsme si dali výbornou zmrzku a pak už nás vláček odvezl zase zpátky do kempu. Cestou k apartmánu jsme si ještě na pláži počkali na nádherný západ slunce.