(24.12.2014)
Uteklo to jako voda a přes všechny naše podzimní nemoci jsme se konečně dočkali 23. prosince. Už se stává tradicí, že tento den ráno se jde pro kapra, po obědě jedeme zapálit svíčku na hřbitov za dědu Mirka a k večeru vypukne velké vaření a pečení. Ani letos nesměla chybět vánočka, skoro už k jejímu pletení nepotřebujeme video návod ;-) Míša také stihl vyrobit ptačí budku z kokosového ořechu, takže jsme ptáčkům nasypali do nového krmítka nějaké dobrůtky. Večer ještě připravit slavnostní stůl a pak rychle spát, ať už je to čekání co nejkratší.
Letos bylo na Štědrý den opět spíše jarní počasí, ale tradice je tradice, takže vyzbrojeni kaštany a žaludy, vyrazili jsme do Bělského lesa ke krmelci, ať se i zvířátka mají dobře. Mířila tam spousta lidí, myslím, že srnky i zajíci mají do jara vystaráno :-)Po dlouhé procházce se Samíkovi krásně spalo a nám dobře koukalo na pohádku. Pak už to byl trošku shon, honem se nachystat, nesměla chybět tradiční fotka u našeho kuchyňského stolu (letos již posedmé) a pak už jsme se pustili do večeře. Po večeři jsme šli do pokojíčku zazpívat koledy Ježíškovi, aby nás lépe našel. Abychom šli pořádně slyšet, tak nám k tomu tatínek hrál na kytaru ;-) Pořád se nic nedělo, tak jsme šli Ježíška vyhlížet z okna a konečně jsme uslyšeli cinkání zvonečku.
Sami skákal nadšením a nedočkavě běžel do obýváku. A opravdu. Dárečky, byly tam dárečky.
Nastalo jedno veliké rozbalování a nadšené výkřiky :-) Všichni jsme museli být letos mooooc hodní :-) Děkujeme Ježíšku!
V dalších dnech nás čekal jeden veliký maraton návštěv. No, uznejte sami, ale dvě babičky, tři dědečkové, čtyři prababičky a tři pradědečkové, to není jenom tak :-) A to nepočítáme sestřenice, bratrance, tety, strejdy a další široké příbuzenstvo... Všude na nás čekala super vánoční atmosféra a taky spousta dalších parádních dářečků.
V neděli jsme si ještě stihli trošku vydechnout a pak na střídačku hurá do práce, než vypukne oslava konce roku 2014.