Silvestr 2012 na chatě

(31.12.2012)

Kde jsou ty časy, kdy naší jedinou starostí bylo, aby se na Silvestra konala u někoho pořádná akce.. Letos bylo hlavním cílem odjet někam, kde bude klid, aby mohl Sam spát a Chilli se nemusela celou noc klepat vystresovaná pod postelí.
Nakonec padla volba na chatu v Pržně. Míša pořádně zatopil v krbu a zanedlouho tam bylo příjemných 24 stupňů :-) Ani venku to nevypadalo na prosinec.

Dopoledne na Silvestra jsme vyrazili do Bašky, kde jsme se setkali s kamarádkou z diskuze na emiminu. Po výborném obědě jsme strávili odpoledne na zahrádce. Sam zalil babičce všechny kytičky, svým "tsi tsi" (v překladu či či či) svolal všechny sousedovic kočky, aby je pak Chillinka s velkou pompou mohla vyštěkat pryč. Večer jsme si pak zapálili prskavy a když mláďata ulehla utahaná ke spánku, my jsme si s Míšou snad po sto letech zahráli Carcassonne. Jako vždy jsem prohrála, ještě, že to nebylo na Nový rok. To mi stále nechává naději, že se jednou i já dočkám vítězství :-)

Samík i Chilli půlnoc a vítání nového roku 2013 zaspali jak se patří.  My jsme to zabalili pár minut po půlnoci a Sam nás nechal vyspat až do půl deváté. Jestli je rčení: "Jak na Nový rok, tak po celý rok", pravdivé, tak to bude boží :-)

Jojo Park

(28.12.2012)

Babička Věrka nám před Vánoci koupila na slevomatu poukaz na vstup do Jojo parku. Protože Samík přes svátky neviděl své kamarády Sofinku a Petříka, domluvili jsme se, že tam vyrazíme v pátek odpoledne všichni společně a pořádně si to užijem.

Náš původní plán byl, že taťkové budou hlídat a my si v klidu dáme kafe a popovídáme si.  Jenomže jsme se přepočítaly, protože podobný nápad mělo asi dalších milión maminek, takže v Jojo parku bylo pěkně narváno.

Ani volný stůl nebyl, takže jsme seděly provizorně mezi molitanovýma kostkama. Ale je pravda, že tatínci se snažili a myslím, že si hlídání a atrakce užívali :-) No a o prccích ani nemluvě, těm to nadšení sála z očí i z fotografií :-) Příště musíme vybrat lepší termín a snad si to brzy zopakujeme už konečně s tou kávičkou ;-)

Naše druhé společné vánoce

(24.12.2012)

Čas utíká o závod s našim věkem, člověk se ani neotočil za létem a už jsme vymýšleli a chystali dárečky pro ty naše dva malé rošťáky a nemohli se dočkat až uvidíme jejich rozzářená očka u vánočního stromečku.

Abychom podpořili vánoční atmosféru, upekli jsme si společnými silami domácí vánočku. Den před Štědrým dnem jako tradičně napadl sníh a na Štědrý den ráno bylo nad nulou, lilo jako z konve a ze sněhu byla akorát jedna velká břečka. Cesta na hřbitov se stala velkým dobrodružstvím. Kdy se konečně dočkám té vysněné zasněžené romantiky? V Ostravě asi nikdy :-)

Den utekl hrozně rychle (kde jsou ty časy, kdy jsem jako malá nedočkavě vyhlížela Ježíška už od dopoledne a čas se šíleně vlekl) a nám zbývaly poslední chvilky na doladění slavnostní večeře. Samovi bramborový salát ani kapr moc nezachutnal, ale z toho, že mu Ježíšek nechal pod stromečkem dárečky, měl radost ohromnou. I Chillinka hořela nedočkavostí, takže jsme museli rozbalit i její dárečky.

Večer jsme u babičky Irči a dědy Standy zahájili návštěvní maratón a se Samíka se postupně během týdne stával mistr v rozbalování dárků. Nebylo jich málo a nějak nám ten hrací koutek uzurpuje stále větší část obývacího pokoje.

 Všem Ježíškům moc děkujeme za krásné dárečky a za milá vánoční setkání!