(18.4.2010)
Po týdnu neustálých dešťových přeháněk nám přepověď slibovala pěkný víkend. Moc jsme jí nevěřili, ale nakonec jsme byli mile překvapeni.. Když jsme se v neděli ráno probudili a venku pěkně vykukovalo sluníčko, neváhali jsme a vyrazili na již jednou plánovaný, ale neuskutečněný výlet do Hradce nad Moravicí. Maki zámek neznala a tak se moc těšila, Marasek na zámku už několikrát byl, ale na vidinu keškování v zámeckých zahradách se těšil také. Cesta do Hradce proběhla, až na stav českých silnic po zimě, hladce a po zaparkování našeho geovozidla jsme se vydali směr zámek. Prvně jsme si šli vše v klidu prohlédnout a pak jsme měli v plánu zapnout GPSku a začít s lovem. Překvapení nás čekalo u jednoho z hradních schodišť, kde seděla skupinka lidí, kteří se snažili něco vyluštit. Bylo nám jasné, že nejsme jediní, kteří přijeli do Hradce nad Moravici i za jiným účelem než je prohlídka zámku:) 
Takto nabuzeni jsme už dále neotáleli a zapnuli naši GPS a vydali se na lov kešky se stylovým názvem "Dobývání zámku v Hradci nad Moravicí" (GC1X5RN). Ta nás zavedla i trošku dále od zámku a tak i Marasek navštívil nová zákoutí. Postupně jsme se prokousávali jednotlivými zastávkami dokud jsme nenarazili na zapeklitou hádanku. Buď jsme uhádli odpověď špatně nebo jsme hledali na nepravém místě, tak i tak jsme nemohli další indicii najít a tudíž pokračovat dále. Po několika neúspěšných pokusech jsme se rozhodli navštívit místo, kde jsme ráno potkali zmíněnou skupinku geokačerů a štěstí se na nás usmálo, jelikož jsme našli poslední úkol. Ten jsme vyluštili a vydali se pro finální poklad. Na místě jsme našli skrýš nečekaných rozměrů, ale naštěstí na místě nebyl moc velký provoz a tak jsme měli relativní klid uložil nádobu zpět. Cestou zpět jsme si všimli, že nás celou dobu pozorovala jedna veverka, ale věříme, že nikomu nic nevyzdradí..
Po úspěšném nálezu jsme si chvíli odpočinuli v zahradách a jelikož jsme měli ještě dost času a sil, vydali jsme se ještě na další procházku. Ta nás zavedla ještě dál od zámku. Cestou jsme se samozřejmě zastovovali a hledali kešky. Také nás trošku zmátli turistické značky, které jednu chvíli jakoby ukazovaly doprostřed skály.. Nicméně jsme se nedali oklamat a pokračovali jsme dále až jsme došli k Bezručově vyhlídce. Tam stála pěkná rozhledna, ze které byl dobrý výhled do krajiny. Na malou rozhlednu jsme se samozřejmě podívali, pokochali jsme se výhledem a vydali se odlovit poslední plánovanou keš. Ta byla velmi pěkně vyřešená a Marasek akorát prohlásil, že skrýš je tak okatá, že to tam určitě nebude, ale krabička tam nakonec vážně byla. Pak už jsme se jen pomalu vraceli zpět k zámku a ještě jednou se kochali jarní krajinou.
Cestou jsme potkávali stále víc a víc lidí a když jsme se vrátili do zámecké zahrady, zjistili jsme, že si zámek jako nedělní program nakonec vybralo mnoho rodin. My už jsme ale naštěstí měli prohlídku zahrad a odlov kešek za sebou a tak jsme nechali davy lidí za námi a pomalu se vraceli zpět k našemu vozidlu. Pak už jen následovala cesta směrem domů, na které se krom (asi sebevražedných) motorkářů nic zvláštního neudálo. Před Ostravou jsme ještě míjeli památník v Hrabyni a na poslední chvíli nás napadlo udělat si malou zastávku a podívat se na památník zblízka. Samozřejme nesmím opomenout, že kousek od pamatníku je umístěna jedna geocache.. :)
U památníku jsme však prvně vydali směrem ke skrýši a marně hledali krabičku. Po několika minutách neúspěšného prohledávání okolí se k nám blížila skupinka lidí a tak jsme hledání nechali. Naštěstí se ale ze skupinky vyklubali další kačeři, kteří přišli také odlovit kešku. V lovu jsme pak pokračovali společně a zanedlouho se kolegům zadařilo a my jsme mohli společně zalogovat. Legrace byla, že jsme si místo úkrytu dokonce vyfotografovali, ale samotnou krabičku jsme přehlédli. Po uložení krabičky zpět jsme se s kolegy rozloučili a šli si ještě v rychlosti prohlédnout vojenskou techniku u památníku a pak už jsme bez dalších zastávek jeli domů.
Nakonec jsme tedy úspěšně odlovili 4 kešky, jednu se nám najít nepodařilo, dobyli jsme zámek a poznali další kousek naší republiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat