(07.05.2010)
V pátek 7. května jsme měli naplánovanou dovolenou a Marasek už dlouho vymýšlel, kam si vyrazíme na výlet. Prohlásil, že by to chtělo nějaký hrad, takže jsme po dlouhém rozhodování vybrali Boskovice. Na internetu jsme si zkontrolovali, jestli je otevřený i přes týden, nachystali svačiny, natankovali benzín do Puntíka a vyrazili po nové dálnici směr Olomouc. Pak ještě hodinku okreskami a už jsme hrad viděli na kopci.
Ale ještě než jsme vyrazili k hradu, museli jsme samozřejmě odlovit nějakou tu kešku ve městě. Jedna byla po cestě, tak hurá pro ni. Kešku Synagoga (GCW59K) jsme měli ulovenou během chvilky a pak už jsme šli kolem zámku k hradu.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme došli na hradní nádvoří a tam našli ceduli, že hrad je 4.-7.5.2010 mimořádně uzavřen. To nás pěkně naštvalo... Tolik kilometrů jsme jeli zbytečně :o( Ale zas tak zbytečné to nebylo, jak se dozvíte později :o) Vymýšleli jsme s Maraskem co teď a shodli jsme se na tom, že když už jsme tu, ulovíme ještě nějaké poklady do sbírky, a pak se přesuneme do Olomouce, kterou máme oba moc rádi.
Cestou za další keškou jsme šli i kolem tohodle parádního letního kina. To bychom si nechali líbit! Škoda, že je tak daleko, boskovickým ho opravdu závidíme.
Stejně jako možnost úžasné procházky Pilským údolím. Tady si opravdu někdo vyhrál a my jsme nevycházeli z údivu. Vyřezávaní panáčci, mlýnské kola na potoce a nakonec typický český vodník na hladině krásného rybníku. Nalezená keška byla pověstnou třešinkou na dortu. Opravdu jsme si vychutnali úžasnou atmosféru tohoto místa.
Ale zpátky do Boskovic. Přímo v centru města jsme ještě za rušného pátečního provozu odlovili kešku Muzeum historických strojů-Boskovice (GC1ZWKW) a po báječné zmrzce jsme už zase nasedali do našeho geovozidla a na GPS jsme zadali souřadnice směr Olomouc.
Podařilo se nám zadarmo zaparkovat hned kousek od několika kešek v blízkosti výstaviště Flora. Hned ta první nás mrška pěkně potrápila. Obchodní sladovna Nová ulice (GC1JK4R) je typickou ukázkou jednoduché kešky, jejíž odlov vám může značně znepříjemnit přepečlivý kačer před vámi :o) Už jsme mysleli, že to vzdáme, až se Maraskovi konečně zadařilo, uf.. :o)
Ve Smetanových sadech kolem výstaviště Flora jsme měli zálusk ještě na Olomoucké sbírkové skleníky (GCWQM4), ale bohužel jsme neměli štěstí. Po 15 minutách hledání jsme to vzdali a vydali se do centra Olomouce.
Zjistili jsme, že sloup Nejsvětějsší trojice je otevřený, takže jsme se vydali do jeho útrob, kde byla moc milá paní, která nám o něm řekla spoustu zajímavostí. Například to, že vevnitř sloupu je kaple a že to není morový sloup, jak se mnozí mylně domnívají. Dala nám taky tip na příští výlet - 28.května se totiž v Olomouci uskuteční Noc kostelů.
Samozřejmě nesmělo chybět "povinné" foto před olomouckým orlojem a pak už jsme se vydali na procházku po Olomouci až jsme došli ke katedrále Svatého Václava. Je to moc hezké místo s úžasnou atmosférou. A tady se to stalo. Marasek požádal Maki o ruku. Nemohl si k tomu vybrat romantičtější místo! Myslím, že v tu chvíli nebyl v celé Olomouci žádný jiný pár, který by byl tak šťastný :o)
Samozřejmě nemohlo chybět foto s novým prstýnkem ;o). Ještě mi to moc nešlo, ale do svatby to pózování natrénuju :o).
Nemohli jsme vynechat ani kostel Svatého Michala, který měl otevřenou i věž ke zvonici. Maki měla strach, že by je tam třeba mohli zamknout (bylo už půl sedmé večer), takže se rozhodla zůstat dole a hlídat, aby tam Maraska opravdu někdo nezavřel :o) Pak jsme cestou k autu odlovili ještě jednu kešku a plní zážitků jsme se vydali na cestu domů. Na tenhle výlet ani jeden určitě nezapomene, bylo to parádní :o).
Žádné komentáře:
Okomentovat