(02.08.2014)
Hurá, už je to tu. Den, na který jsme se těšili už o března, kdy bylo konečně rozhodnuto o cíli letošní dovolené.
Míša má rád poznávání nových míst, jejich přírodních krás a památek, já jsem toužila po moři a Sami miluje kopání v písku, ať je kdekoliv. Myslím, že jsme nemohli vybrát lépe. Městečko Leba na severu Polska představovalo splnění přání nás všech na jednom místě.
Vyjeli jsme brzy ráno, protože nás čekala daleká cesta napříč celým Polskem. Nejprve to ubíhalo rychle, ale pak jsme se dostali do dlouhé kolony, která neměla konce. Tedy po asi hodině posunování jsme na konec dorazili - bylo to zúžení cesty do jednoho pruhu a následný semafor. Ale konečně je to za námi a svištíme dál.
Ne na dlouho :-( Další kolona, tentokrát před mýtnou bránou. Doufáme, že na konci to nebude to samé. Ale naštěstí ne, platíme 29 PLN za průjezd dálnicí Amber one a frčíme dál na sever obchvatem kolem Gdaňsku.
Jenomže zrada nastává u Gdynie, kde nás čeká nejdelší a nejhorší kolona. Průjezd několika městy přes plno semaforů je peklo. A to vše kvůli odbočce na Hell, kde směřují všechny ty kolony aut, které nás brzdily. My naštěstí odbočujeme doleva a pak už bez problémů ukusujeme poslední kilometry do cíle.
Ubytování najdeme díky navigaci hravě, malý bungalov je krásný, tady se nám bude dovolenkovat báječně. Sami neví, který hřiště vyzkoušet dříve - pirátskou loď nebo hrad s houpacím mostem? Musíme jej hodně přemlouvat, aby se šel s námi podívat na moře. Procházíme městečkem a nedočkavě se ženeme směr pláž.
Konečně, zouvám boty a boříme nohy do krásně vyhřátého písku. Sami je nadšený a já s ním. Konečně zase ta známá vůně moře, i když tady trochu jiná. Tradičně zkouším vodu :-) Jsem překvapená, Baltské moře je slané jenom trošičku. Ale to mu nic neubírá na kráse. Procházím se po pláží a pak se vydáváme jinou cestou zpátky k našemu prázdninovému domečku. Sam je neúnavný a pak ještě řádí s dětmi na hřišti. Spát jde až v 10 večer..
Žádné komentáře:
Okomentovat