(08.09.2015)
Dneska máme budíček brzy, čeká nás daleká cesta do Fažany. Odtud máme zarezervovaný výlet na Briunské ostrovy, údajně nejkrásnější místo Chorvatska. Jedeme po dálnici, takže cesta utíka rychle. Na výjezdu z dálnice pak za přibližně ujetých 50 km platíme 50 kun, což se nám zdá docela dost :-( V týdnu jsme ještě chteli do Puly, ale nakonec se rozhodujeme, že to spojíme s dnešním výletem a že těch 50 kum utratíme smysluplněji :-)
Ve Fažaně trošku zmatkujeme s parkováním, samozřejmě nechceme pokud možno nic platit, ale bohužel nemáme na výběr.. Po zaparkování jdeme hledat informační centrum, kde si musíme vyzvednout lístky na loď. Všude nás odchytávají organizátoři výletů, je to únavné. Ale nakonec jsme po chvilce hledání úspěšní, dostáváme lístky a protože do odjezdu máme čas, jdeme hledat poštu, abychom poslali pohledy.
Pak už konečně stoupáme po můstku na palubu. Vystoupáme až na tu vrchní, abychom měli pořádný výhled. Cesta trvá jen chvilku a už zase vystupujeme. Je zde několik lidí držících cedulky podle jazyka, ve kterém bude výklad. My vybíráme angličtinu a připojujeme se ke skupince.
Nastupujeme do červeného elektrického vláčku na kolech, který nás proveze skrz ostrovy. Výhledy a pláže jsou opravdu dechberoucí. Závidíme chorvatskému prezidentovi, který tu má svou vilu. Projížíme kolem golfového hřiště a vjíždíme do safari, kde jsou zebry, indické krávy, mufloni, ale i chorvatské kozy. Pak zastavujeme u výběhu slona a želv. Slon se s náma vítá, želvy jsou bohužel zalezlé. Fotíme i všudypřítomné ještěrky.
Pak projíždíme kolem zřícenin z dob starověkého Říma i starších. Ruiny paláce leží nad krásnou mořskou zátokou, nemůžeme se vynadívat a litujeme, že tady vláček nezastavuje. Projíždíme kolem starého olivovníku a už jsme u turistického centra, kde máme 30 minut přestávku. Máme možnost pokračovat s výkladem a nebo se vydat po vlastní ose. Rozhodujeme se pro druhou možnost.
Zajdeme se podívat na 65 let starého papouška, který prý i mluví a pak jdeme zpět k ruinám paláce, abychom je důkladně prozkoumali. Samík je ve svém světě rytířů a lítá mezi byzantskými a římskými památkami, které jsou k našemu údivu přístupné bez žádných omezení. Míša zkoumá každý detail a přemýšlí na co která část sloužila. Já se mezi nimi po chvilce nudím a tak se jdu osvěžit do moře. Při cestě zpátky se snažíme najít nějakou obrovskou šišku, ale nedaří se nám a tak spěcháme na trajekt, protože nás čeká ještě cesta do Puly. Vychutnáváme si plavbu na lodi, ale při vystupování začne Samík fňukat a nemůže došlápnout na nožku :-( Bolí ho koleno. Míša ho k autu nese, ale není to tam lepší. Nakonec i přesto jedeme směr Pula.
Parkujeme hned pod koleseem a vyrážíme k němu. Sami se nese na koníkovi (taťkovi na zádech). Platíme jen za nás dva a jdmeme dovnitř. Jsem trošku zklamaná, zrovna tam stavějí lešení pro nějaký koncert, takže kouzlou starých časů ve skrze žádné. Náladu mi spraví až výstava v podzemí, kde je na jednom panelu zobrazený nákres, jak asi vypadal palác na Brijunských ostrovech, v jehož troskách jsme se dneska procházeli.
Pak se jdeme projít do ulic Puly a v jedné hospůdce si dáváme výbornou obědo-večeri. Po jídle se zajdeme ještě podívat k Augustinskému chrámu a vše zakončíme vynikající zmrzkou. Pak už jedeme domů. Nechce se nám platit za dálnici a tak jedeme mimo a je to moc hezké a nakonec máme na chvíli i výhled i na Limský záliv.
Žádné komentáře:
Okomentovat