(05.09.2015)
Vstáváme brzy ráno, přesněji o půl třetí ráno, abychom přenesli všechny tašky do auta, nastartovali navigaci a vyrazili směr Chorvatsko. Hlavně Samík se už nemůže dočkat, a když už konečně sedí v autosedačce, šťastně se směje.
Cesta ubíhá klidně a rychle ukusujeme další a další kilometry. Za Vídní si uděláme čůrací pauzu a jedeme dál. Zjišťujeme, že na všech benzínkách, které podél dálnice v Rakousku potkáme je benzín cca o 7Kč za litr dražší, než co jsme viděli mimo dálnici. Už jsme téměř před Slovinskem, když se Samíkovi začne chtít kadit a my naštěstí vidíme kousek bokem od dálnice logo AGIP. Míša sjíždí z dálnice a za chvíli už jsme na benzínce. Benzín za 1,175 €/litr je super, takže Míša tankuje a kupuje slovinskou dálniční známku a my pádíme na záchod. Poslední zdržení nás čeká na slovinsko-chorvatské hranici, a pak už jen nějakých 30 km a jsme v cíli
Vidíme moře, jupííí! Rychle se vybalíme, oblečeme plavky a utíkáme k moři. Je suprově vyhřáté, paráda. Sami se trošku bojí vln, tak je většinou jen na břehu a hraje si s kamínky. My si ale vodu užíváme do syta. Pak se ještě jdeme podívat na bazén, který je hned u břehu moře a zaplaveme si tam.
Nicméně po chvilce už máme hlad jako vlci a jdeme uvařit jídlo. Nakonec se vydáme ještě na procházku, ale Sam už je protivný a navíc začně pršet a tak se vrácíme a pádíme spát.
Moc pěkně napsané. Právě do Chorvatska jezdíme na dovolenou poměrně často. Istrie a Jižní Dalmácie jsou podle mého asi nejhezčí oblasti. Ráda bych se do Chorvatska zajela podívat i letos. Trochu se ale bojím toho, že to vzhledem k současné situaci nevýjde.
OdpovědětVymazat