Skotsko & Anglie, 2010 - Den #2 / Scotland & England, 2010 - Day #2

(02.07.2010)

Hned brzy po ránu jsme byli donuceni vylézt z autobusu a ukázat se imigračním úředníkům. Naštěstí jsme byli všichni vpuštěni na plavbu trajektem. Pan průvodce náš těsně před tím pěkně postrašil historkami o uprchlících, takže jsme ke kontrole přistupovali s trošku malou dušičkou. Maki měla strach, protože fotka, kterou má v pasu, se jí vůbec nepodobá. Ale milá paní úřednice se na tu fotku ani nekoukla ;-)

Chvilku po tom už jsme ale vjeli na trajekt a proběhali jsme ho od záchodů až po palubu. Trajekt nás překvapil svou rychlostí, ani jsme nestihli zaznamenat mořskou nemoc. Jen nám bylo líto, že jsme díky tmě neviděli proslule bílé doverské útesy. Snad cestou nazpátek...

Další kus cesty kolem Londýna a dál na sever jsme opět pokračovali autobusem pěkně po pevnině. Po chvílích bloumání a možná i "spánku" jsme dosáhli naší první poznávací zastávky - města York.




Z počátku jsme se vydali na okružní prohlídku s průvodcem, která nám ovšem moc nevyhovovala. Připadali jsme si jako japonští turisté. Zastavit, rychle vyfotit a šup, šup, pokračujeme dál. Vadilo nám, že jsme neměli čas pořádně nasát atmosféru krásného historického města. Naštěstí jsme se pak domluvili, od skupiny se odpojili a užívali si prohlídku po našem.

Chvíli poté, co jsme se odpojili, Maki držela v ruce naši první britskou kešku. Z úspěchu jsme se radovali a  za odměnu jsme se stavili do tamního pekařství, kde jsme si koupili vyníkající masové koláčky - "pork pie". Ty jsme si pak za chůze vychutnávali - to byla dobrota! Jen poznamenáme, že masové koláčky jsme pak na našem putování zkoušeli ještě několikrát, ale ty z Yorku byly nejlepší. Při procházce po městě jsme navštívili opravdu mnoho zajímavých míst - proslulé městské hradby, zahrady, chrám, kostely, historické domy a uličky,... Mimo jiné jsme také našli i několik dalších kešek.

Krásný den jsme završili anglickou klasikou. Koupili jsme si "fish and chips" a za krásného počasí jsme je zbaštili v parku na lavičce. Pro ty kdo nerozumí angličtině, tak vysvětlíme pojmy: fish = ryba a chips nejsou brambůrky, ale hranolky (teda spíš hranoly, protože oproti našim hranolkům jsou o dost větší).

Dostali jsme k tomu vinný ocet, kterým si Angličané zakapávají zmíněné hranoly (nějak jsme tomu nepřišli na chuť), hráškovou pastu (moc dobrá) a majonézu (na to jsme v tom výjimečně teplém a sluníčkovém dni neměli odvahu).
Po báječném pozdním obědě jsme se vydali ještě na obhlídku místních zahrad se zříceninou, kde jsme si užili odpolední siestu. Parky byly plné místních lidí, kteří se tady opalovali, sportovali nebo prostě odpočívali po práci. Trochu jim to závidíme, u nás by se člověk bál, že buď šlápne do psího hovínka nebo ho přejde chuť, když vidí všudepřítomné bezdomovce.

V podvečer nás už čekal jen přesun do hostelu. Neskutečně jsme se těšili na to, že konečně budeme spát v posteli. Byli jsme tak unavení, že nás ani nerozházely sprchy a záchody na semafor :-) Možná jsme se také přišli na to, proč se hostel původně jmenoval Formule 1. Usuzujeme, že název vystihoval tyto kroky - rychle přijet, vyspat se a zase rychle zmizet..

Vyspinkali jsme se do růžova a byli jsme nejen zvědaví, co zajímavého nás čeká třetí den našeho putování, ale také jaké budou slibované karavany a s kým budeme ubytováni..