Skotsko & Anglie, 2010 - Den #6 / Scotland & England, 2010 - Day #6

(06.07.2010)

Dnešní den jsme opět začali snídaní muffinů z hypermarketu (4 za 1 libru, no, nekupte to :) ). Pak už jsme nedočkavě nasedli do autobusu. Dneska nás totiž čekala exkurze do nejmenší palírny whiskey ve Skotsku, která se jmenuje EDRADOUR.

Prohlídka s ochutnávkou byla cestovní kanceláří nabízená zdarma v ceně zájezdu, nicméně náš průvodce nám účtoval 3,5 libry, takže jsme zvědaví, jestli bude prohlídka opravdu zdarma nebo šlo jen o reklamní trik. Nakonec nám bylo vysvětleno, že od letoška palírna zavedla vstupné, takže cestovní kancelář se chtěla pouze udělat hezkou, když nabízela v ceně zájezdu něco, co bylo ve skutečnosti zadarmo. Dost nepěkné jednání, které nás zklamalo.

Prohlídku v palírně jsme zahájili ochutnávkou "snídaňové" whisky, která nám i přes to, že whisky moc nemusíme, opravdu chutnala. Náš průvodce palírnou, rázný Skot, nás pak rozdělil na dvě skupiny a my jsme pokračovali s jeho sympatickým kolegou. Ten nás provedl celým výrobním procesem a prohlídku jsme zakončilii v obchodě s místními výrobky.

Zalíbila se nám whisky, která zrála jako klasická skotská, ale na posledních pár let byla přeplněna do sudů, ve kterých bylo kdysi uskladněné cherry, brandy nebo jiný nápoj. Do oka nám padla whiskey, která poslední roky dozrávala v sudech po portském, ale nakonec jsme dali na radu našeho místního skotského průvodce a koupili 10-ti letou whisky, která osm let zrála jako klasická skotská a ty poslední 2 roky dozrála v sudech, kde byla předtím skladována odrůda vína "Sauternes". Není to tedy "klasická" skotská, ale má být trošku zvláštnější. Neobvyklé je i to, že z várky, ze které pochází naše láhev, bylo naplněno jen 452 lahví. Jsme teda opravdu zvědaví jaká bude. Otestujeme na naší svatbě :).

Po nákupech jsme v cestě pokračovali dál do městečka Pitlochry. Tam jsme navštívili místní výrobnu šperků Heathergems z vřesu, které byly opravdu originální. Sice jsme tady strávili na náš vkus zbytečně moc času, ale Maki si aspoň vybrala jeden kousek na památku.

Následovala procházka k přehradě, k místu, kudy táhnou lososi. Tu jsme ale vynechali a pokusili se odlovit jednu tamější kešku.
GPSka ukazovala něco kolem kilometru, což bylo v pohodě. Bohužel zhruba 200 metrů od cíle nám šipka ukázala někam do lesa, kam nevedla žádná schůdná cesta. Maraska v zoufalství napadlo zkontrolovat poslední úsek cesty, jestli tam není nějaká odbočka, ale Maki měla více štěstí a objevila správnou cestičku.
Sešli jsme tedy do lesa a za chvíli jsme byli na místě. Tam ale byli rybáři a pak další mudlové. Marasek Maki ujistil, že stezka pokračuje dále zpět do města, co potvrdili i místní mudlové, kterých se Marasek ptal. To její pochybovačné povaze ovšem nestačilo (bála se, že cesta povede oklikou a nestihnou se vrátit) a tak se Marasek vydal jejich tvrzení ověřit. Cesta opravdu vedla tam, odkud jsme přišli (navíc byla  kratší), ale k samotné kešce jsme se již bohužel nevrátili. Maki se bála, že bychom nestihli být včas u autobusu, strašpytel jeden...Byla to škoda, protože to byla zatím jedna z mála větších kešek než mikro, takže bychom tam mohli zanechat travel bug z Česka.

Po tomto mírně stresujícím zážitku jsme si už jen v klidu prošli město. V autobuse jsme pak čekali asi 15 minut na jednu ztracenou rodinu účatníků zájezdu. Ta se naštěstí našla a my jsme jeli k paláci Scone, kde byli korunováni skotští panovníci.

Do interiéru paláce jsme nešli, ale o to víc jsme si užili nádherné rozlehlé zahrady se starým hřbitovem, labyrintem z živého plotu a spoustou pěkných zákoutí. Bludiště jsme si samozřejmě vyzkoušeli a naštěstí jsme nezabloudili (možná díky předchozímu zkoumání plánku :) ). Pak už jen následoval přejezd přes Perth  - bohužel bez zastávky.

Cestou zpátky k ubytování jsme se nechali vysadit v blízkém městečku Blairgowrie a chtěli jsme se pokusit odlovit alespoň nějakou tu kešku. Bohužel nám nepřálo počasí a tak jsme navštívili místní Tesco, ve kterém bylo více jak angličtina slyšet slovenština, čeština a polština brigádníků z místních farem. Také jsme objevili zajímavou stupnici cen. Pivko, které jsme si koupili na ochutnávku stálo v ochodě hned u muzea Lochnesky 3,5 libry, ve vesničce nedaleko 2,75 libry a v Tescu v Blairgowrie 2 libry. Nakupování v obchodech v turisticky rušných místech se teda moc nevyplatí. Po večeři jsme dobili baterky do foťáku, PDA a GPSky (dost složitý proces, když máte pouze jednu redukci na zásuvky) a šli spát.

Na závěr ještě přihodíme část našeho bloudění v labyrintu, který se nacházel v zahradách paláce Scone.  Nenatáčeli jsme bludiště hned od začátku a video zachycuje asi jen poslední třetinu. Kdybychom točili už od vstupu do bludiště, bylo by video daleko daleko delší :-)