Skotsko & Anglie, 2010 - Den #3 / Scotland & England, 2010 - Day #3

(03.07.2010)

Sluníčko nám od rána krásně svítilo (jak jsme na to později s láskou vzpomínali) a tak jsme s výbornou náladou vyrazili do městečka Durham s nádhernou katedrálou a hradem, který v dnešní době slouží jako sídlo univerzity. To bychom si nechali líbit, studovat a bydlet na takovém hradě.


V katedrále byla moc milá paní, které se Marasek ptal na lana, která vedla od země až ke stropu katedrály. Měl správný odhad, protože sloužila k rozeznění zvonů. Zajímavostí je, že údajně vevnitř katedrály nejdou zvony slyšet, ale za to venku jsou slyšet všude okolo. Paní si s námi popovídala, vyprávěla nám o své návštěvě Prahy a my jsme byli na chvilku hrdí na to, že jsme Češi. Po dlouhé době jsme zase používali angličtinu v praxi, což bylo moc fajn. Díky kešce, která byla nedaleko, jsme si taky doplnili botanické vzdělání, takže už víme, jak vypadá fuchsie.

Další durhamská keška byla klasická nano, umístěna na lavičce u řeky. Štěstí nám opravdu přálo, bylo s podivem, že jsme tu malou potvůrku vůbec našli, hned na poprvé jsme si sedli na správnou lavičku.
Na místním trhu jsme si koupili krásné hrušky, na kterých si brzy pochutnáme - mňam. Ještě před návratem k autobusu jsem narazili na jeden malinký kostelík, který byl na prodej. Spočítali jsme libry, ale řekli jsme si, že asi máme smůlu :)

Další zastávka byla ve vesničce Heddon on the Wall, kde jsme se prošli mezi zbytky Hadriánova valu. Udělali jsme pár fotek nejen valu, ale také informačních tabulí pro případ, že by zde byla třeba nějaká earth cache (doma jsme pak zjistili, že nebyla)..
V cestě jsme pokračovali na další část Hadriánova valu - Chesters Roman Fort and Museum - tedy na místo, kde kromě zbytků zdi, byla kdysi dávno také římská pevnost, jejíž pozůstatky jsou dochované do dnešních dní. Viděli jsme zbytky bran, koupelí, sauny a dokonce i latrín. Hodně nás nadchl dokonalý systém vytápění, nebylo vůbec těžké si domyslet, jak to vypadalo jako celek před mnoha a mnoha lety. Prohlídli jsme si taky místní malé muzeum a nevěřili jsme, že už i tak dávno uměli pracovat se sklem a vyráběli úžasné nádoby.

Po krátkém přesunu autobusem už jsme vystupovali na anglicko-skotském pomezí, kde báječně dokresloval atmosféru skotský dudák v kiltu.

Po překonání hranic jsme pokračovali k poslední zastávce před ubytováním - městečku Melrose. Cestou před Melrose jsme sice ještě párkrát zastavovali, ale byly to jen krátké záchodovo/fotografické pauzy.

Městečko Melrose je proslulé opatstvím Melrose Abbey. Přesnějí řečeno jeho zachovalými zbytky, které byly více než impozantní. Bylo to něco úžasného, kolem panovala nepopsatelná atmosféra. Škoda, že ji fotky neumí zachytit. V našich srdcích však zůstala stoprocentně. Moc nás mrzelo, že jsme na prohlídku měli jenom hodinu.

Naštěstí i tak to byl nepopsatelný zážitek umocněný rozhovorem s mnichem, který mnichem nebyl (jednalo se o velmi stylového průvodce), ale ve své kutně vypadal dost opravdově. Nesměli jsme vynechat ani zastávku u pomníčku, který připomíná, že zde je podle legendy pochováno srce Roberta Bruce, skotského krále, jehož jméno jste mohli zaslechnout ve fillmu Statečné srdce.

Z Melrose jsme se už vydali kolem Edinburgu k místu našeho ubytování - městečku Blairgowrie. Cestou jsme přejížděli přes most Forth Bridge, kde byla akorát "zastávka na fotečku", jak se pracovně říkalo několika minutovému zastavení na parkovišti nebo odpočívadle. Ubytování v karavanech bylo super. Nakonec jsme bydleli v jednom menším karavanu jen čtyři - spolu s mladým sympatickým párem Janou a Honzou, kteří byli ve Skotsku na svatební cestě.

Po tom, co jsme se navečeřeli výtečných trenčianských párků, vyrazili jsme na obhlídku kempu a nedaleké malé samoobsluhy (Spar). Koupili jsme si skotské pivko, nějaké ty brambůrky a také hořčici, abychom si mohli připravovat chleba se salámem :-) Hořčice byla trošku zvláštní, ale pivko bylo moc dobré. Pak už jsme si jen dali sprchu a pádili do hajan. Už se moc těšíme na zítra.